„Jak to děláš, že toho stíháš tolik?” Líbí se mi, jak ta otázka zní a hlavně, že se mě na ni lidi tak často ptají. Ještě před půl rokem jsem nestíhala ani polovinu práce, co dnes. Pracovala jsem časově na čtvrt úvazku, a do toho jsem zvládala jen školu. A připadala jsem si děsně vytíženě. Dnes si troufnu říct, že zvládám práce víc jak fulltime a stále do toho studuji magistra. 

„Potřebovala bych den, co by měl 48 hodin.”

To bylo moje nejčastější přání. Pracuji jako freelancer, takže nejdu do práce, kde si odsedím 8 hodin, a pak mám volno. Musím si najít sama čas, kdy budu pracovat. 

Ještě před půl rokem jsem si s tím nelámala hlavu. Ráno jsem prolelkovala, pročítala jsem e-maily, otevírala nové soubory, bylo toho tolik, že jsem nezvládala udržet pozornost. Zazvonil telefon s novým úkolem, tak jsem otevřela nový soubor, ale za minutu přišel další e-mail….A pak naštěstí přišel čas vaření oběda, dala jsem si k tomu seriál, stejně jako při jídle a občas i jeden další – proč ne? A po obědě už jsem najednou musela do školy. Odcházela jsem dost pravidelně s pocitem, že jsem vlastně nic neudělala. A po škole už jsem měla jen dvě a půl hodiny do lekce ve fitku, takže už nebyl čas nic začínat. Vyřídila jsem si akorát e-maily. Protože nemám ráda, když vím, že mě omezuje při práci vidina brzkého odchodu. 

Usedala jsem k počítači tedy až po 8-9 večer a pracovala jsem do hluboké noci. Či jsem některé dny proseděla naopak u práce celý den, protože se navalily deadliny.

PILOT zmena zivota 2To vše skončilo. Přesně před půl rokem. Tento týden dopisuji poslední stránku PILOTa, takže to vím přesně. Někdo by to nazval náhodou, někdo shora řízeným osudem, zkrátka jsem dostala do rukou tenhle nástroj, a s ním i dream job. Já, žena naprostého chaosu a systému s podtitulem “systém neexistuje”. Notýsky a notesy byly vždycky moje, ale plánování a řízení času, to mi ve spojení se mnou přišlo jako docela dobrý vtip.

Ale teď už to nebyla nějaká přihlouplá aplikace v mobilu, která mi spamovala obrazovku telefonu notifikacemi, jež jsem zručně automaticky ignorovala, ani to nebyl elektronický kalendář, který mě irituje úplně stejným způsobem. Byl to milý papír, jež oslavuji v podobně zápisníků a knih už tak 20 let, od úplně raného dětství. (Taky jsem vždy vyplňovala ráda dotazníky, a ty předem definované části, kam co vepisovat, mi říkaly, že by mě to mohlo bavit. Především, jsem velký zastánce toho si uvědomovat malé každodenní radosti.)

A tak jsem si začala zapisovat víc než jen schůzky, či testy. Začala jsem si plánovat úkoly na týden dopředu a každý večer na druhý den. Stal se z toho rituál. Velmi efektivní rituál.

Co se změnilo po prvním měsíci

  • Během 2 hodin jsem zvládla udělat práci, kterou jsem dříve dokončovala o půlnoci,
  • deadliny mě přestaly stresovat,
  • naučila jsem se plnit úkoly postupně,
  • přestala jsem zapomínat,
  • přestala jsem zapomínat si uvědomovat ty malé každodenní radosti.

Co se změnilo po 4 měsících

  • Začala jsem mít systém i v jiných místech – například v inboxu e-mailu,
  • přestala jsem usínat s hlavou plnou úkolů, které jsem měla druhý den udělat – večer jsem je vždy hodila na papír a nechala jsem je tam se sladkým pocitem, že teď všechna moje pozornost bude patřit jen knížce, co mě čeká na nočním stolku,
  • postupně jsem si mohla nabrat více projektů,
  • zlepšilo se mi soustředění,
  • stačilo mi méně času na učení, už jsem totiž nekoukala do prázdna.

Co se změnilo po 6 měsících

  • Přeorganizovala jsem si den podle toho, kdy se mi pracuje nejlépe,
  • přestala jsem vnímat  “systém” jako sprosté slovo,
  • dobře spím :-) (měla jsem s tím problémy).

Na závěr už jen jedna věc. Nevěřili byste, kolik změny udělá jen to, že začnete cvičit místo večer brzy ráno. Jen jedním slovem: Hodně. Ale o cvičení třeba příště.

Jan Straka
Propojme se

Jan Straka

spolutvůrce at CLEVER MINDS s.r.o.
Stejně jako každý řeším své úkoly, termíny, deadliny... každý den. Baví mě poznávat a studovat různé přístupy, postupy i nápady.
Mám rád práci s papírem a baví mě vše kolem papírové osobní produktivity.
Tyto své záliby se snažím propojovat ve značce CLEVER MINDS Notebook a psát jako šéfredaktor PíšuRukou.cz
Jan Straka
Propojme se
Sdílej

Zanech nám svůj komentář