Seděli jsme s kamarádem v hospodě a vedli moudré řeči o životě. Jak jsme na tom, co nás štve, kam vlastně jdeme, a tak podobně. Kamarád pracuje v jedné velké firmě a poslední dobou si připadá spíše jak na běžecké dráze než v práci. A zjevně není sám, komu se život tak nějak zrychlil.

"Potřeboval bych, aby den měl 25 hodin…” pronesl onu známou větu. Chytli jsme se toho a začali téma více rozebírat. 

Nekladete si náhodou někdy podobnou otázku – proč ten den nemá o hodinu víc?

Přemýšleli jste nad tím někdy nebo jste jen mávli rukou?

Co byste udělali jinak? Jak byste svůj čas navíc využili?

I já si položil otázku, co že by se vlastně změnilo? A došel k jednoduchému přesvědčení – NEZMĚNILO BY SE VŮBEC NIC! Ti, kdož mají svůj život ve svých rukou, by jej měli i nadále. Ti druzí by jej naopak měli stejně neuchopený, jako dosud. Možná by více pracovali, ale to je všechno. 

V jednom starším skvělém článku od Davida D.Caina o Kultuře zbytečností, díky které nakupujeme věci, které nepotřebujeme, atd.. (českou verzi naleznete ZDE) autor poměrně jasně říká:

"Hlavním nástrojem, který slouží korporacím k udržení tohoto typu kultury, je 40hodinový pracovní týden jako normální životní styl. Za těchto pracovních podmínek si lidé musí budovat vlastní život po večerech a o víkendech. Taková situace přirozeně zvyšuje náš sklon utrácet hodně peněz za zábavu a požitky, protože náš volný čas je tak vzácný.

A na jiném místě dodává:

"…osmihodinová pracovní doba je pro velké korporace příliš výhodná, než aby se dala zrušit. Ne kvůli množství práce, kterou lidé za těch osm hodin vykonají (průměrný člověk pracující v kanceláři ve skutečnosti udělá za 8 hodin méně než 3 hodiny práce), ale protože vytváří masu lidí toužících nakupovat. Když udržujete stav, kdy je volný čas vzácný, lidé si zaplatí mnohem více za pohodlí, uspokojení, za jakoukoli úlevu, která se dá koupit za peníze. Budou se dál dívat na televizi, sledovat reklamy. Jejich ambice mimo práci budou minimální…"

Proč vlastně chceme nedostatek vlastní disciplíny řešit přidáním časového prostoru?

Nedostatek času není způsoben délkou dne přirozeně, nýbrž daleko závažnějším problémem. Podle výše citovaného Davida C. Caina je to fakt, že náš životní styl nalajnovali už jiní. A my jsme to, stejně jako v jiných oblastech života, dovolili. Nejsme tak bytostně spokojeni, jak žijeme, ale přitom ledabyle necháváme hlavní příčinu ukrajovat z našeho časového koláče. Obětujeme to, co nám život již nedá. Pro výdobytek druhých.

Je čas na změnu!

25hodina_dnesZ naší zkušenosti víme, že někoho ovlivnit je vždy oříšek. Pokud on sám nechce změnu, nikdo jiný s tím nic neudělá. Stejné je to s naším kamarádem. Pokud on sám nebude z práce odcházet včas, bude i nadále obětovat to nejdůležitější. Nakonec to bude on, koho to bude mrzet nejvíce.

Pokud si tedy dokážeme představit, že máme o hodinu navíc každý den, dokážeme rovněž napsat, co bychom s tímto nově nabytým prostorem udělali. Jak bychom naši hodinu navíc strávili.

Někdo by byl více s dětmi. Jiný by si šel zaplavat nebo zvolil jiný druh relaxace. Třetí by pak zůstal o hodinu déle v práci.

Ověřte si, co byste dělali se svou hodinou navíc vy!

Vyzkoušejte tento jednoduchý postup:

  • Každé ráno u snídaně si představte, co byste právě dnes rádi udělali, ale víte, že to nestihnete.
  • Zapište si to do svého diáře do nějaké speciální kolonky – jen tak, každý den.
  • Večer si napište pravé důvody toho, proč jste nestihli danou záležitost udělat. Buďte dostatečně kritičtí a vytrvalí!
  • Opakujte tento pokus každý den v průběhu příštích 3 týdnů.

Možná vám to přijde bláznivé, ovšem jedná se o vyzkoušený recept, jak dojít ke změně. Zřejmě již po několika dnech budete pociťovat lehkou frustraci z toho, že se vám nedaří naplnit, co byste rádi. Je to logické – dosud jste na to čas neměli a nemáte jej stále. Nepohnuli jste orlojem, pouze jste si napsali záležitosti, na které “nemáte čas”. A tak velmi brzy začnete hledat způsob jak se oné frustrace zbavit a najít čas na to, na což se dosud nedostává!

Při večerní analýze důvodů možná přijdou otázky typu:

  • musím být na tom obědě skutečně 45 min i déle?
  • proč musím k tiskárně chodit přes celou kancelář? Nemohl bych s vedoucím probrat její přemístění?
  • je skvělé si povídat s kolegy, ale je nutné na té poradě být 2 hodiny?
  • atd.

Buďte poctiví a velmi brzy začnete chápat rezervy, díky kterým “nemáte čas”! S tímto uvědoměním najdete způsob, jak změnit některé pracovní návyky. Jak být efektivnější. Jak se prodrat ke své vytoužené hodině navíc.

Pak již není nic jednoduššího, než na to myslet v každé situaci, při každé prokrastinační chvilce. A drobnými změnami dojít k velké změně ve vašem životě.

A pokud byste chtěli skvělého pomocníka, který je jediným na trhu a který vám s tímto úkolem skutečně pomůže, jukněte SEM.

 

Budu rád, když mi napíšete, jak se vám daří na email honza@cleverminds.eu

Jsme s vámi!

 

Jan Straka
Propojme se

Jan Straka

spolutvůrce at CLEVER MINDS s.r.o.
Stejně jako každý řeším své úkoly, termíny, deadliny... každý den. Baví mě poznávat a studovat různé přístupy, postupy i nápady.
Mám rád práci s papírem a baví mě vše kolem papírové osobní produktivity.
Tyto své záliby se snažím propojovat ve značce CLEVER MINDS Notebook a psát jako šéfredaktor PíšuRukou.cz
Jan Straka
Propojme se
Sdílej

Zanech nám svůj komentář